#
O Alphaville sa hovorí, ako o kapele 80 - tych rokov, a je realitou že na vyslnie hudobnej slávy a popularity ich práve v týchto rokoch vyniesol tento album, z ktorého ešte i dnes čerpaju rôzne hudobné telesá i rádia . Je to album plný hitov , ktoré i v dnešnej dobe oslovujú široku škálu ľudí a pre kapelu je tento album niečo ako materské znamienko v tomto hudobnom svete. Hity ako Big In Japan, The Jet Set, Sound Like A Melody, Forever Young, alebo A Victory Of Love vôbec netreba predstavovať, pretože patria do zlatej klenotnice popularnej hudby o čom snáď nikdo ani nepochybuje . Je to nápadité , melodické a energiou nabité dielko , ktoré bolo predurčené na to aby kapelu vynieslo na vrchol a naďalej mohli pôsobiť na hudobnej scéne ako veľká star v hudobnom priemysle.
#
Je to v poradí už druhý album, ktorý rovnako ako Forever Young zožal veľký úspech v celosvetovych rebríčkoch takými megahitmi ako Dance With Me, Red Rose, Jerusalem či Universal Daddy.
Je ale nutné povedať, že svojou štylizáciou a hudobným prevedením sa dosť odlišuje od prvého albumu aj keď zostáva pevnými nohami na komerčnej hudobnej scéne tej doby, čo bolo veľkou devízou na to aby sa stal komerčne úspešny po celom svete. Tento štýl určil ďalšie smerovanie kapely v ich ďalšej tvorbe a vybudoval základy pre už toľko diskutované témy ako zasnená utópia plná symboliky a fantázie tak charakteristická pre Alphaville . Bolo by hriechom nespomenúť také skladby ako Lasie Come Home,Fantastic Dream či titulnú skladbu Afternoons In Utopia ktoré sú nádherne nostalgické a krásne sa pri nich sníva o futuristickom bezstarostnom svete.
Tento album pre mňa predstavuje to naj čo od Alphaville kedy vyšlo preto budem musieť vynaložiť veľké úsilie aby som zostal aj naďalej objektívnym. Je to určite akýmsi medznikom medzi tvorbou, ktorá už vyšla a medzi tým čo následovalo v 90-tych rokoch a čo nás ešte len čaká. Na tomto projekte sa spolupodieľalo veľa profesionalnych hudobníkov, z ktorých musím spomenúť aspoň jedného, ktorý tento album dosť ovplyvnil čo i len z tvorivej stránky. Je to Klaus Schulze, ktorý sa z veľmi veľkej časti podieľal i na megaprojekte Crazy Show čo je dosť poznať, keby sme sa snažili aspoň trochu tieto dva albumi porovnať. V hitparádach ako prvý singel zabodoval Romeos aj keď už nie s takým úspechom ako hity z predchadzajucich albumov čo už naznačovalo že sa kapela vybrala menej vyšľapaným chodníčkom. Tento album už nebol tak komerčne úspešnym ako tie predchádzajúce, ale kritikmi bol hodnotený veľmi vysoko, dokonca bol označený ako vrchol tvorby kapely s čím môžeme súhlasiť i polemizovať. Je to album rôznych štýlov a hudobných prevedení, ktoré dostali i filmové spracovanie na VHS Songlines. Za zmienku stojí i spomenuť skladby Summer Rain, The Mysteries of Love, kritikmi ospevovanú She Fades Away, alebo nádhernú For A Milion
#Tento album bol veľmi dlho očakávany a prešlo nekonečných päť dlhých rokov kým sme sa konečne dočkali. Už singel Fools, ktorý bol celkom dobre prezentovaný i na renomovanej hudobnej stanici MTV naznačoval že sa je na čo tešiť. Album obsahuje až prekvapivo 16 skladieb. Tento projekt je označovaný ako osobná spoveď skupiny a je akýmsi príbehom či odyseou tohto zložitého sveta. Treba, ale podotknúť, že obsahovo sa v ňom strieda veľa hudobných štýlov a žanrov, ktoré mi ako celok veľmi nesedia.
Je to nahromadený material z časovo-dlhého obdobia a tým je tento album myslím si i dosť príznačný. Kdesi som čítal, že interprét za akúsi dobu nahromadí kopu materiálu a potom akýmsi spôsobom vyberie to najlepšie a dá to na CD, kým pri tomto albume mám pocit, že je na ňom všetko čo Alphaville za tych 5 rokov zhromaždili. No i tu je veľa hudobných skvostov, ktoré by som nechcel opomenúť ako The Impossible Dream či Ain´t It Strange, alebo typická alphavilovská The One Thing, Apollo atď. Na túto tému by sme mohli ešte veľa popísať či prediskutovať, pretože niekto začal Alphaville vnímať od tohto albumu, kým iného možno trošku sklamal, ale dôležité je skôr to, že si na ňom môže každý najsť to svoje, pravé.
Salvation vyšiel v dobe kedy Alphaville už dávno neboli komerčne známou záležitosťou. Niekomu tento vývoj prospeje inému uškodí, ako to je v tomto prípade musí každý posúdiť sám. Z mne dostupných článkov zostalo v pamäti, že sa kapela týmto albumom vrátila k pôvodnej tvorbe 80tych rokov a viac vsadila na istotu ako na ďalšie experimentovanie. Ja pravdu povediac som tam nič s tych rokov nezachytil skôr sa mi zdá, že došlo ku akémusi posunu celej tvorivosti kamsi ďalej a tento album je len akousi medzistanicou. Nechcem tento projekt zatracovať alebo kritizovať, ale je pravdou, že mi ako celok veľmi nesedí a neoslovil ma na 100% ako u predchádzajucich albumov. A to vravím aj napriek tomu , že sa na ňom nachádza skladba môjmu uchu i srdcu najmilšia z celej ich doterajšej tvorby. Mám ten pocit že tak ľúbozvučnu a precítenú skladbu akou je Pandora´s Lullaby by trebalo vynásobiť minimalne desiatimi a bol by z toho super album. Ale vráťme sa späť, Wishful Thinking snáď predstavovať ani netreba, vo svetových rebríčkoch sa mu darilo celkom dobre a možno by sa mu darilo i lepšie keby bol viac prezentovaný i na hudobných televíznych kanáloch, ja mám ten pocit, že som ho ani nevidel.
I na tomto albume su naozaj veľmi vydarené skladby ako Inside Out, nádherná Flame, Soul Mesiah či New Horizont, alebo už spomínana Pandora´s Lullaby. Kým naopak niektoré s tých skladieb sa mi viac páčia
v remixových, alebo demo verziách. Monkey In The Moon v live verzii je už úplne iná káva ako na tomto albume a mám ten pocit, že by to malo byť skôr naopak. Až ste bezhlavo zahľadení do tejto muziky rozhodne si tento album zadovážte pretože i tento projekt je veľmi dôležitá súčiastka takého fantastického stroja akým je Alphaville.
The Singel Collection, dá sa povedať je v určitom zmysle akýsi druh výberovky, ktorý skôr mal splňať prezentačnú funkciu na zatiaľ neobsadených hudobných trhoch čím Canada a USA sú pre mnohé európske kapely veľkým pokušením. Je to skôr album na ktorom sa nachádzajú štyry super veľké hity v originálnej i remixovej podobe, takže akýsi veľký význam v pôvodnej tvorbe kapely nemá, no časom a postupnou nedostupnosťou na trhu sa stal zberateľskou raritou pre každého fanúšika a aj z vlastnej skúsenosti môžem povedať, že ma to veľmi, veľmi škrelo až do tej doby kedy som ho i ja konečne nemal vo svojích rukách a radoval som sa ako malí chlapec. Ak ho ešte nemáte, je pre Vás veľkou výzvou, to mi môžete veriť.
#A je tu prvá oficiálna výberovka. Čo už len napísať o výberovke?!
No, v tomto prípade ide o celkom vydarený a veľmi úspešný album. Je už takým zvykom , že interpréti sa snažia dnes do výberov zakomponovať nové prvky svojej tvorby prípadne ju oprášiť novým zvukom a
nápadmi čo sa veľmi dobre podarilo i v tomto prípade . Skladby ako Sound Like A Melody, The Mysteries Of Love, Lassie Come Home, či A Victory Of Love dostali nový kabát , ktorý im sedí ako uliaty. No a nakoniec ako čerešnička na torte sa vo svetových rebríčkoch udomácnila Culture mix verzia veľkého hitu Big In Japan a to s veľkým úspechom. Do pozornosti treba dať i fakt, že tento album ako prvý mal po grafickej stránke celkom vydarený a na fotografie bohatý buklet, doplnený i o poznámky či postrehy členov kapely ku každej skladbe nachádzajucej sa na tomto albume. Odporúčať, alebo neodporúčať tento či iný album je myslim si zbytočné, pretože každý verný fanušik sa snaží zadovážiť i to, čo Alphaville ani nevydali a to je ten ťažký údel každého fandu.
Čekáme na vaše recenze!......
#Čekáme na vaše recenze!......
#Alphaville mají nový Cdčko! Jmenuje se Stark Naked And Absolutely Live…. Když jsem si tohle přečetl na internetu, zachvátila mě opět euforie známá jistě každému fandovi AV. První živý CD! To hned musím mít… Zkouším hledat na Vltavě, jestli už je k dispozici – a dávám jej vyhledat. Je tam! Tak to musím okamžitě vyrazit do obchodu, nejlepší bude asi Forte Music na nám. Svobody. Omlouvám se v práci – Vždyť do konce pracovní doby zbývá již jen půl hodiny (já už bych to ale nevydržel), skáču do auta a už mířím směr centrum města.
Jen aby bylo místo k zaparkování co nejblíž! Ještě pohled do peněženky a už vbíhám do obchodu – česká hudba, zahraniční a…a…á už je vidím. Tak honem s nimi k pokladně a…
Mám JE! Rychle zpátky k autu, trhám z CD nedočkavě obal a cpu jej do přehrávače.
Potlesk, jásot a už se ozývají první tóny Sounds Like a Melody… Okamžitě se mi vybaví listopadový koncert v Brně (hala Rondo, 15.11. 1997)…Tak jestli je celé CD nahráno tímto stylem, čeká mě opravdu skvělý zážitek. Copak mě čeká po Sounds? Hedám na zadní straně obalu….
Sakra ty pitomče, chceš abych tě přejel? Nemůžeš chodit po přechodu? Zatracení chodci, pomyslím si a za rychlé melodie následujícího Guardian Angela se pomalu dostávám k hale Rondo… Jo tady to bylo, Bože, už je to tři roky. Červená. Stojím na křižovatce, z reproduktorů se line Cosmopolitician. Krásně uklidňující… No jo, vždyť už jedu, aby ses nezbláznil, myslím si o tom za mnou…Ale troubit taky nemusel.
Následuje Victory Of Love – touhle písní začíná první album Alphaville – ovšem živé provedení se liší od studiového – ten Marianův hlas, to je něco! Ten tomu dokáže dát vždy jiný nádech, člověku to nikdy nezevšední , i ten dav v pozadí zpěvu dává jasně najevo, že tohle provedení Victory je skvělé.
Už jsem na výpadovce, Marian uvádí další píseň – Monkey in the Moon –rytmické tleskání – tohle tedy bude nářez – hrome, nějak to uteklo, už jsou zde New Horizons, klidné, pomalé prostě z téhle písničky je cítit pohoda, když si člověk představí ten pomalu se pohupující dav s rozžehnutými zapalovači…. Písnička se pomalu přelévá přes potlesk publika do další, copak to asi bude, začíná to pomalu, aby se to náhle přelilo do tanečního rytmu, již to vím to je Wishful Thinking. Tohle je opravdu šlapák. To by snad rozhýbalo i chromýho. Náhle zjišťuji, že jsem se nechal možná unést až příliš – měl bych zpomalit, dvě stovky na tachometru jsou příliš, už abych byl doma, hodím to do věže a budu na to mít klid.
No, moc toho již nezbývá, už zní osmý Jerusalem.
Tak teď rychle vytáhnout CD z přehrávače a honem s ním do věže. Devítka je Flame, ten mě po té jízdě uklidňuje a taky si můžu v klidu prohlídnout booklet. No, mají to chlapci pěkně provedený. Thank you, you make me very happy, says Marian a rozeznívá veliký, opravdu veliký hit. Big in Japan. Tak to bylo nádherný, začínám se těšit na svou oblíbenou baladu.
Forever Young, I want to be Forever Young zpívá s Marianem publikum. Tak tahle skladba mě vlastně přivedla k Alphaville, tenkrát mi bylo – páni to je let – čtrnáct. Přesto tahle píseň neztratila nic ze svýho kouzla, od té doby mě provází životem…že by nejen ty diamanty byly věčný? Pohled na přehrávač mě ujišťuje, že už je opravdu konec, poslední skladba Apollo zní honosně, to je krásný závěr, tohoto absolutně živého alba. Sedím očarován tím zážitkem, lidé ještě tleskají a mě je hrozně líto, že už to opojení má skončit. No, co se dá dělat, pustím si to ještě jednou. Ohlížím se po dálkovém ovládání, když tu náhle se ozývá potlesk.
Hey, we´ll back…. Co to, že by přídavek i na CD? Horečně se sápu po obalu, ne, nic tu nepíšou, a přece se ozývá klavír,, tu skladbu přece znám…Do you want to dance with me…no to je mi opravdu překvapení, a v takovém provedení bych to opravdu nečekal. Pohled na přehrávač mě překvapuje – ono je to zahrnutý do dvanácté skladby. Tak proto je na obale délka CD 70+. Tohle mělo být opravdu překvapení na konec. Tohle se jim opravdu povedlo.
Opravdu. I zvukem CD jsem nadšen. Skutečně to má ohromnou dynamiku, pokud člověk navštívil některý koncert, tohle album mu ho beze zbytku připomene. A proto díky, díky Alphaville!
CD obsahuje celkem 14 stop. Je na něm 12 písní, z čehož 2 jsou nahrány ve dvou jazykových verzích. Toto CD je výsledkem 11 let trvající spolupráce mezi Bernhardem Lloydem a Maxem Hollerem, která začala po jejich setkání na pobřeží Atlantiku. Album si AtlanticPopes vydali sami. Z toho vyplývají dva důsledky. Prvním je, že při tvorbě měli absolutní svobodu a nebyli nikam tlačeni nahrávací společností. To je myslím u některých věcí znát. U některých písní (především Flying) zašlo experimentování dost daleko a člověk by ani nevěřil, že toto má něco společného se skupinou Alphaville Druhým je, že vzhledem k tomu, že si jej vydali sami , tak je jejich album prodáváno pouze přes Internet a jsou bohužel téměř bez šance dostat se do rádii. To je ovšem velká škoda, protože album, které je téměř výhradně syntezátorovou záležitostí (dokazující, že se stále i na syntezátorech se dá dělat hudba, které muže nést emoce a city do ní vložené), je plné věcí, které se pro svojí chytlavost mohou okamžitě stát hity.
Nyní již krátce k jednotlivým skladbám – předem je však třeba upozornit, že toto je čistě subjektivní záležitost, která se odvíjí od mých pocitů a zkušeností.
– úvodní skladba. Výborná – rychlejší, ale nic šíleného. Je z ní dost cítit rukopis Bernharda Lloyda a možná to zní celkem podobně jako Alphaville. Jediným větším rozdílem je hlas. Nechci zde tvrdit, že je lepší, nebo horší, než hlas Mariana. Chci jen říct, že je jiný, je úžasný.
– myslím, že to je nejlepší věc na albu. Chytla mne hned v prvním okamžiku, když jsem ji slyšel. Nádherný text. Je to těžké popsat ten pocit, to mrazení v zádech, které cítím při poslechu, radost i bolest, kterou přináší. Snad jen „ If there is still a chance to meet you, to look into your eyes again and see …“
– nevím, možná není špatná, ale nic moc mi neříká. Snad by však bylo vhodné upozornit, že vokály u této skladby nazpíval Marian Gold.
– podobně jako předchozí.
– další věc, která se mi celkem líbí. Pěkné intro, příjemně znějící zpěv
– opět příjemně znějící zpěv, celkově uvolněná atmosféra.
- toto byla další píseň, která mne učarovala už při prvním poslechu. Celkově zajímavá píseň, občas s nádechy orientální hudby. Zpěv se občas utápí v hudbě, což dodává trochu tajemnou atmosféru.
– pomalá, příjemně (možná až smutně) znějící píseň postavení na zvuku kytary a rytmické smyčce.
– další pomalá píseň
– další skladba, která nezní špatně
– tahle skladby mne asi nejvíce překvapila. Z webové stránky AtlanticPopes jsem znal ukázku, která se mi velmi líbila. V okamžiku, kdy jsem si CD pustil a dostal jsem se k této věci, tak jsem nevěřil vlastním uším. Mimo té ukázky, která je na Inetu je celá skladba postavena na výrazném basovém rytmu a třech vzájemně se prolínajících sekvencích. V porovnání s ostatními věcmi na albu působí velmi odlišně. A člověk by téměř nevěřil, že v tom má prsty polovina skupiny Alphaville…
– tato skladba se v své instrumentální verzi objevila již na Dreamscapes. Další velmi příjemná píseň
– první ze dvou skladeb, které jsou nazpívány francouzsky. Zní příjemně, asi lépe než anglická verze.
– to nejlepší na závěr. I tak by se dalo charakterizovat umístění této verze na konec CD. Francouzština zní v této písni tak nádherně.
#Celkově bych tohle "album" hodnotil jako zajímavé, ale bez větší umělecké hodnoty, což asi nebylo ani záměrem. Chápu to především jako jakousi raritu v mé sbírce AV, symbol nadšení a inspirace, kterou nám všem AV dává. Když jsem ještě aktivně hrával v kapele na klávesy a snil o tom, že budu jednou stejně tak dobrý jako AV, prakticky jsem nehrál a nezpíval nic jiného než právě AV (dodnes bych možná zahrál i sólo na konci Forever Young :-o - no raději ne!) a až dnes si uvědomuji, že to zcela určitě znělo v mém podání mnohem více katastroficky, než jak se o některých interpretacích zmiňuji v recensi - proto si všech desperádů, kteří se podepsali pod tohle CD vážím a patří jim tohle "Díky!"
Album Forever pop je zvláštností mezi ostatními alby. Řekl bych, že ale patři mezi to nejlepši, co Alphaville vydali. Je to album poskládané z 13 namixovaných písniček. Každa písnička je úplně jiná než originál. Práci na tomto albu odvedli takoví velikáni popu, jako jsou Eifel 65 a Paul van Dyk. Nejlepší skladba z alba je bohužel hned první. Nový remix Forever young 2001 je dokonalý. Na albu jsou specialitky, jako je napřiklad 14. bonusova skladba Jerusalem ve skvělém 7 minutovem remixu. Druhou skladbou na albu je Dance with me v remixu Paula van Dyka. Dále zde nalezneme takove hity Alphavillu, jako jsou Big in Japan, Jerusalem, Lassie come home, Sounds like a melody, Romeos, Summer Rain, Summer in Berlin, Jetset, A victory of love a Red rose. 13 skladbou je lahůdka od Eifela 65. Dokonale použití bicích ve skladbe Big in Japan z ní děla tanečni megahit.
1. Forever Young [F.A.F. Mix] [Mix][Version]